Obsah stránky | Úvodní stránka
Žamberk na Facebooku (odkaz se otevře v novém okně)  Žamberk na YouTube (odkaz se otevře v novém okně)

Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska (odkaz se otevře v novém okně)

Napsali o nás ...

Kanec ve spárech orla

Vyšlo dne:09.01.2008
Autor: Václav Poustka
Periodikum:Ihned.cz

Báječná příroda za poloviční ceny! Ke dvěma porcím malebnosti třetí zdarma! Východočeský Žamberk by si mohl půjčit slogany z právě probíhajících výprodejů. A to bez obchodnické nadsázky. Městečko skutečně nabízí to, co mnohá velká města postrádají: útulný kout s kostelem, poctivým čtvercovým náměstím, klikatící se řekou a hustými lesy za humny.
Jak Žamberk, tak okolní kopce a údolí lze moderní terminologií pojmenovat jako "outlet české přírody". Čistá krajina značkových parametrů a její lidské módní úpravy už trochu po sezoně. Stále ale pěkné, funkční a kvalitní. Tohle není mondénní Špindlerův Mlýn, nýbrž poctivé orlické podhůří s ryzí lidovostí.
Žamberk, který vznikl ve druhé polovině 13. století na místě původní slovanské osady při obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem, je město, kde se zesměšní každý, kdo by chtěl jídlo zapíjet cizími pivy jako Heineken nebo Stella Artois. Tady se sluší pít zdejšího Kance, nepasterovaný ležák vařený v místním minipivovaru už deset let.

Jako se vedou spory o to, zda dříve bylo vejce či slepice, můžete se přít, co je první pamětihodností Žamberka při příjezdu od Hradce Králové. Pro někoho to bude muzeum po pravé straně silnice, pro jiného pivovar, jehož vchod je přesně proti dveřím muzea na levé straně silnice. Pivovar je také jediným místem ve městě, kde lze ochutnat Kance čerstvě natočeného. V ostatních hospodách ho mají jen v lahvích. Pípa se roztáčí od středy do neděle vždy ve čtyři hodiny odpoledne a zavírá se v deset večer. Kdo by si chtěl Kance přivézt domů, může si ho ve všední dny koupit stočeného do lahví ve zdejší pivovarské prodejně.

Silný dravec, slabý kňour
Více než čtyři sta let je kanec také součástí městského znaku. Původně měl Žamberk ve znaku Minsterberskou orlici, kterou v roce 1576 doplnil majitel panství Mikuláš z Bubna o divočáka. K novému a dodnes používanému znaku se vztahují hned dvě legendy.
Ta první říká, že na kance pobíhajícího na louce u zámku se snesla orlice a usedla mu na hřbet. Výjev, který z okna spatřila zámecká paní, se pak dostal do městského erbu. Druhá pověst zase vypráví, že na louku u města přilétl orel a jako kořist si vyhlédl malé divoké prase. V pařátech měl údajně takovou sílu, že do nich divočáka sevřel a ukořistil.
Ať už platí první či druhá legenda nebo zcela jiná událost, znakem Žamberka je po dlouhá staletí zlatý štít, který má ve spodní části zelený trávník. Stojí na něm kanec s černou srstí a na zádech má černo-červenou orlici se zlatými spáry a zobákem.
Další historické zajímavosti se můžete dozvědět hned jak dopijete pivo a přejdete z pivovaru přes silnici do místního muzea, které má své expozice v budově bývalého špitálu svaté Kateřiny. Symetrické průčelí budovy s trojúhelníkovým štítem a dvěma sloupy prozrazuje empírový původ stavby z poloviny 19. století.
Ve svahu nad muzeem se nachází židovský hřbitov, založený na konci 17. století. Jeho zajímavostí jsou dvě kategorie náhrobků. Ty, které pocházejí z 18. století, mají jiné tvarování než náhrobky na dalších židovských hřbitovech v okolí. Naopak náhrobní kameny používané ve století devatenáctém už tyto odlišnosti postrádají. Protože v poslední době vandalové několik náhrobků poničili, je potřeba si prohlídku hřbitova domluvit podle pokynů vyvěšených na vstupní brance.

Husité nad Orlicí
Ještě výš, až na samotném Kapelském vrchu nad židovským hřbitovem, stojí Tyršova rozhledna. Občas se jí také říká Rozálka, podle vedlejší kaple svaté Rozálie. Kdyby ale někdo řekl, že to je Hýlačka, nebude daleko od pravdy. Žamberecká rozhledna je totiž dvojčetem skutečné rozhledny Hýlačka, postavené u jihočeského Tábora. Charakteristickým poznávacím znakem obou vyhlídkových věží je typický tvar husitské hlásky. Nad Žamberekem se tyčí rozhledna už od roku 1932 a její projekt získalo město od autora táborské rozhledny, profesora pražské techniky Theodora Petříka.
Až se budete z vyhlídky vracet zpět k muzeu a pivovaru, na křižovatce si všimněte opravené rodinné vily s číslem popisným 580. Originální kruhové okno a vstup na balkon v prvním patře prozrazují secesní rukopis stavitelů. Dům, kde za pozorné zhlédnutí stojí i dochovaná konstrukce zajímavě členitých střech, stojí v Žamberku od roku 1911.
Od secesní vily můžete pokračovat ulicí směřující přímo z kopce dolů k Divoké Orlici. Rázem pochopíte, jak Žamberk získal své jméno. Jeho původ najdeme v německém názvu Senftenberg, který znamená místo položené na mírném návrší. Vyjádřeno pomocí přesných čísel: hladina Orlice má nadmořskou výšku 400 metrů, Masarykovo náměstí leží o dvacet metrů výš.
Od řeky se na náměstí dostanete ulicí vedoucí od starého obloukového mostu. Ten je ukázkou toho, jak citlivé projektování inženýrů a architektů může ve městě pomocí obyčejných staveb navozovat pocit příjemné útulnosti.

Pumpy našich babiček
Na náměstí se pak připravte na několik zastavení u zajímavých staveb a technických předmětů. Nejméně nápadnou fasádu v šedobílé kombinaci má obchodní dům na severovýchodní straně náměstí. Nelze si ho splést hned ze dvou důvodů. Zaprvé má nad horní řadou oken vyvedený reliéfní nápis "obchodní dům" a zadruhé žádná jiná budova na náměstí není postavena v charakteristickém stylu Pavla Janáka. Nečekané připomenutí české architektonické moderny z počátku 20. století v podhůří Orlických hor.
Druhý pozoruhodný dům spatříte na nároží, kde z náměstí vybíhá Kostelní ulice. Je to fořtovna postavená v novorenesančním stylu, kterou zdobí trojúhelníkový arkýř se stříškou připomínající paličkované krajky.
Další zastávky jsou seskupeny pod korunami stromů uprostřed náměstí. Největší pamětihodností tu je Mariánský sloup z konce 17. století. Jeho základ tvoří třístupňové schodiště s balustrádou, na kterém je osazený sokl a hlavní sloup. Na samotném vrcholku sloupu vidíme sochu Panny Marie na zeměkouli s hadem. Základní část sloupu je osazena sochami svaté Anny, svatého Felixe, Rocha a Antonína Paduánského.
Mladší, skromnější, ale svou elegancí ohromující je kamenná kašna z 19. století, kterou ve třicátých letech minulého století doplnilo sousoší kentaura a nymfy od žambereckého rodáka Františka Rouse. Zatímco zdejší kašnu znají obvykle jen místní obyvatelé a turisté, další Rousovo dílo zná každý, kdo kdy zaklonil hlavu před pražským Národním divadlem. František Rous je totiž autorem trigy (trojspřeží), která divadlo zdobí.
Nejméně nápadnou ozdobou náměstí - ale i tak velmi půvabnou - je obyčejná pumpa na vodu, jež se poháněla velkým litinovým kolem. Patří do stejné skupiny památek jako obloukový most přes Orlici. Žádná oficiální atrakce či pamětihodnost, ale příjemná ukázka toho, jak líbivě může působit "obyčejná technika". Pumpa navíc evokuje časy, kdy na náměstí korzovaly coby mladé slečny naše babičky.
A tahle zelená pumpa není v Žamberku osamocená. Až se z náměstí vydáte Kostelní ulicí, najdete podobnou na travnatém prostranství před kostelem svatého Václava. Pod monumentálními věžemi, jejichž výška přesahuje sedmdesát metrů, další milé připomenutí starých dobrých časů a městské útulnosti.

Václav Poustka

Informace
Přibližně na polovině cesty mezi Masarykovým náměstím a kostelem svatého Václava je v Kostelní ulici turistické informační centrum. Ve všední dny má otevřeno od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin. V sobotu a v neděli lze jeho služeb využít od 9 do 12 hodin. Telefon: 465 612 946.
www.zamberk.cz
www.orlicko.cz
info.letohrad.eu

Jak se tam dostat
Na zdolání přibližně 167 kilometrů z Prahy do Žamberka jsou potřeba zhruba dvě hodiny. Nejprve se jede po dálnici D11 až na její konec do Libišan. Následuje průjezd Hradcem Králové a dále po silnici č. 11 přes Týniště nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Vamberk až do Žamberka. Přímý sobotní autobus vyjíždí z pražského nádraží Florenc v 6.05 a v Žamberku je v 9.20. Přímý vlak odjíždí podle jízdního řádu v 7.11 z hlavního nádraží a do Žamberka přijíždí v 10.20.

Tip na výlet
Pouhých sedm kilometrů jihovýchodním směrem od Žamberka leží město Letohrad. Jeho dominantou je již od konce sedmnáctého století barokní zámek, který vznikl přestavbou někdejší tvrze. V zimě je jeho prohlídka možná pouze pro větší skupiny, které se objednají na telefonu 465 622 092. Za procházku ale stojí i volně přístupný zámecký park. Na první pohled se může zdát, že krajinářsky založený park v anglickém stylu jen šikovně využívá svažitého terénu za zámkem. Jenže ve skutečnosti tam původně žádný kopec nebyl - v těchto místech leželo pole a rybník. V roce 1820 ale na příkaz hraběte Marcolini-Feretiho rybník zavezli hlínou, která vytvořila umělý svah. Na něm pak byl založen park, který je kromě vzácných stromů ozdoben i otevřeným empírovým pavilonem nebo umělou jeskyní s vyhlídkou. Z náměstí se do parku také přestěhovala empírová kašna s nymfou.
Kromě milovníků botaniky si tu na své přijdou i příznivci recese. Před čtyřmi lety byl na terase u zámku odhalen pomník Járy Cimrmana. Český velikán přijel do Letohradu (Kyšperku) 20. října 1904 vlakem z Vídně, kde se neúspěšně pokoušel přihlásit na patentovém úřadu cyklistický vynález - sedlo vyhřívané proudem z dynama.

Kam na lyže
Do tradičních velkých lyžařských středisek v Orlických horách, v Deštném a v Říčkách, to je ze Žamberka pár desítek minut jízdy, ale hned na dohled od města si lze užít romantické lyžování v komorním prostředí. Nic velkého, nic atraktivního, ale o to víc útulného a domácího. Tři kilometry od centra Žamberka ve směru na České Libchavy je vesnice Dlouhoňovice. Zdejší sjezdovka měří čtvrt kilometru a zdolat převýšení 40 metrů pomáhá malý vlek poma. Při slabé zimě vylepšuje svah sněžné dělo a povrch sjezdovky upravuje rolba.
Skromnosti sjezdovky odpovídají ceny. Celodenní permanentka pro dospělého stojí 200 korun, děti do patnácti let zaplatí 160 korun. Aktuální informace o stavu sjezdovky lze získat na telefonu 604 203 363.

Kde se ubytovat
Na Masarykově náměstí stojí hotel Panský dům, ve kterém jednolůžkový pokoj se snídaní vyjde na 500 korun, dvojlůžkový na 1000 korun. Každý pokoj je vybavený vlastním sociálním zařízením a televizorem, některé pokoje mají vstup na terasu s výhledem na náměstí. Telefon: 603 153 142.
Početnější skupina turistů si může pronajmout moderně rekonstruovanou chalupu Bella na severním okraji Žamberka. Do dvou čtyřlůžkových a dvou dvoulůžkových pokojů se vejde podle případných přistýlek až 14 hostů, kteří společně za jednu noc zaplatí 3800 korun. V přízemí a v prvním patře je vždy jedna společná koupelna. Spodní je vybavena masážní sprchou, horní velkou dvoumístnou vanou. Ve společné obytné místnosti mají hosté k dispozici nově zařízenou kuchyň s možností posezení u krbových kamen. Telefon: 603 491 264.
Kdo dává přednost klidu a spíše zapomenutým místům, může přenocovat nedaleko Žamberka v Žampachu v hotelu Pod hradem. Jednolůžkový pokoj se snídaní stojí 650 korun, dvoulůžkový 900 korun. Telefon: 602 444 950.
Romantickou noc v atraktivním prostředí za příjemnou cenu lze strávit necelých sedm kilometrů od Žamberku v Letohradu v hotelu Na zámku. Před deseti lety byl zámek zrekonstruován a v podkroví jeho pravého křídla byly zřízeny hotelové pokoje. Za dvoulůžkový pokoj se za jednu noc platí 650 korun a ze všech míst k přespání je zaručený výhled na klidné zámecké nádvoří. Za stokorunový příplatek se v hotelu podává snídaně. Telefon: 465 621 980.

Kam na jídlo
Oběd v česko-italském stylu si můžete dát v restauraci Panský dům. V sychravém orlickém podhůří se horkou atmosféru italské pizzerie snaží vytvořit interiér laděný do červeno-zelené kombinace. Na talíři pak převládají české varianty italské jednoduché kuchyně. Telefon: 465 612 390
V rohu Masarykova náměstí stojí restaurace Baccara, kterou poznáte podle nově opravené žluté fasády. Na jídelním lístku najdete slušný výběr klasické české hospodské kuchyně. Za ochutnání určitě stojí Babiččina kotleta kořeněná česnekem, bazalkou, tymiánem a rozmarýnem. Zaplatíte za ni osmdesát korun, podobné ceny mají i další jídla bez příloh. Dražší je jiný dobrý pokrm - specialita podniku Rendlík Magdaleny Dobromily Rettigové. Společně s porcí vepřové panenky a žampionů připravených na cibulce a se smetanou dostanete ještě česnekové brambory a vitaminový salát. To vše za sto šedesát korun. Dětská jídla i s přílohou stojí kolem šedesáti korun. Telefon: 465 613 303

Kam s dětmi
Po promrzlém zimním výletu nebo lyžování můžete dopřát dětem zábavu a sobě relaxaci v krytém bazénu v Ústí nad Orlicí. Připraven tu je tobogán, parní kabina, masážní bazén a k pozorování mořské akvárium. Specialitou akvaparku je relaxační hudební vana. Obsluha vám pustí muziku z CD, které si přinesete, a speciální zařízení přenáší hudební vibrace na stěny vany. Za půlhodinové posezení zaplatí dvojice 80 korun. Vstupné do celého areálu stojí na 90 minut 70 korun, děti od 105 do 140 centimetrů výšky platí 50 korun a v ceně je neomezené ježdění na tobogánu. Bazén bývá o víkendu otevřený od 8 hodin až do 22 (sobota) nebo 21 hodin (neděle). Adresa: Polská 1360, Ústí nad Orlicí. Telefon: 608 553 302.
Vanický Zdeněk | dne 17.01.2010



Obsah stránky |  Navigace | Úvodní stránka