Obsah stránky | Úvodní stránka
Žamberk na Facebooku (odkaz se otevře v novém okně)  Žamberk na YouTube (odkaz se otevře v novém okně)

Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska (odkaz se otevře v novém okně)

Napsali o nás ...

Povídání na téma: Co nevíte o československém opevnění

Vyšlo dne:09.05.2015
Autor: Redakce
Periodikum:ORLICKÝ.net

Městské muzeum Žamberk zve zájemce o historii na přednášku na téma: Co nevíte o československém opevnění. Velmi zajímavé i mnohé nové informace Vám sdělí Pavel Minář ze Žamberka a jeho syn Petr Minář.
Přednáška se uskuteční v Městském muzeu Žamberk v pátek 15.5.2015

Program:
18:00 dokumentární film - vzpomínky pamětníků
18:30 beseda a ukázky speciálních střel
19:30 po ukončení besedy jsme pro "nespavce" připravili prohlídku výstavy "Květen 1945 v Žamberku"

NĚCO O OPEVNĚNÍCH:

Těžké opevnění

Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic, tj. severní Morava (od Odry po Labe), na předmostí Bratislavy a u Komárna. Po obsazení Rakouska se kvapně projektovaly i na jižní hranici. Celkově bylo projektováno 1 276 těžkých objektů, postaveno jich bylo 226. Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor. Systém opevnění umožnil účinnou obranu severních hranic republiky s relativně nízkým počtem vojáků, takže ostatní jednotky mohly být využity v místě předpokládaného hlavního úderu nepřítele.

U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby patřící do sestavy tvrze jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty těžkého opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV (odtud označení „říman“, nebo objekt velkého typu).

Dělostřelecké tvrze

Dělostřelecké tvrze jsou těžké objekty, které tvořily uzavřenou soustavu tvrze. Její součástí byly tvrzové pěchotní sruby (základní součást těžkého opevnění), které navazovaly na linii izolovaných pěchotních srubů, vchodový objekt, který umožňoval vstup do podzemí spojující všechny objekty tvrze. Dalšími objekty mohl být dělostřelecký srub, minometný srub, dělostřelecká otočná věž a dělostřelecká pozorovatelna, které měly již samostatné úkoly v rámci tvrze.

V průběhu stavby opevnění se počítalo celkově se 17 tvrzemi. Tvrze jsou uvedeny postupně od nejvýchodnější po nejzápadnější; všechny tvrze se nacházely na severní hranici státu:

Orel - stavba odložena
Smolkov - stavba dokončena, vojenský sklad, nepřístupná
Šibenice - stavba rozestavěna, nepřístupná
Gudrich - stavba nezahájena
Milotický vrch - stavba zrušena a nahrazena dvěma izolovanými dělostřeleckými sruby (do roku 1938 nepostaveny)
Orlík - stavba nezahájena
Kronfelzov - stavba zrušena a nahrazena jedním izolovaným dělostřeleckým srubem (do roku 1938 nepostaven)
Hůrka - stavba dokončena, přístupná veřejnosti (správný název podle dobového pojmenování Horka)
Bouda - stavba dokončena, přístupná veřejnosti
Adam - stavba téměř dokončena, vojenský sklad, nepřístupná
Bartošovice - stavba zrušena a nahrazena pevností Hanička
Hanička - stavba dokončena, přístupná veřejnosti
Skutina - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti
Dobrošov - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti
Jírová hora - stavba nezahájena
Poustka - stavba nezahájena
Stachelberg - stavba rozestavěna, přístupná veřejnosti

V souvislosti se zrušením dělostřelecké tvrze Kronfelzov a následně i Milotický vrch, měl vzniknout nový unikátní objekt – izolovaný dělostřelecký srub, který by vlastnil prvky dělostřeleckého srubu (tj. kasematy) a vchodového objektu (tj. vjezdová vrata a překladiště). Srub měl mít až tři patra, ve kterých by se nacházela především skladiště na munici. Do přijetí mnichovských podmínek nebyl srub realizován.

Lehké opevnění

Prvním vzorem lehkého opevnění byl vz. 36, který byl okopírovaným vzorem bunkru z francouzské Maginotovy linie. Tento typ měl uzavírat některé silnice a celkově netvořil žádnou nepřestupnou linii. Značné nevýhody (např. absence filtračního zařízení, nestřežený týl apod.) tohoto bunkru přinutily české projektanty k vytvoření nového vzoru, ryze českého, který dostal označení vz. 37.

Tento typ již měl tvořit linii opevnění podobně jako těžké opevnění. Postupem času vzniklo několik specifických variant, které se přizpůsobovaly terénu, a následně i typů, které se musely vložit do netypického prostředí (např. pod most, zakomponované do budov apod.), tyto typy jsou nazvané atypické. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000.
Foglová Petra, Bc. | dne 11.05.2015



Obsah stránky |  Navigace | Úvodní stránka