Napsali o nás ...

9. září
170 let
od smrtelného zranění Jana Pernera
Jan Perner.Jan Perner se narodil před 200 lety - 7. září 1815 v Bratčicích jako syn mlynáře. Slabého chlapce dali rodiče ještě v den porodu pokřtít, aby případně nezemřel bez křtu. Jako velmi mladý projektant a stavitel se Jan Perner podílel na stavbě dráhy v carském Rusku, od roku 1837 na stavbě Severní dráhy císaře Ferdinanda. Byl vrchním inženýrem státních drah. Stavba železnice mezi Olomoucí a Prahou se mu stala osudnou. Dne 9. září 1845 při cestě vlakem sledoval dokončovací práce. Za tunelem v Chocni sestoupil na poslední schůdek vagonu a o návěstní sloupek si přivodil vážná zranění hlavy a paže, kterým následující den v Pardubicích podlehl.

21. prosince
250 let
od úmrtí Prokopa Diviše
Václav Divíšek se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Je známý pod jménem Prokop Diviš a především jako vynálezce bleskosvodu. Jeho rodný dům na břehu Divoké Orlice stojí dodnes, je v něm samostatná expozice Městského muzea Žamberk. Zabýval se experimenty s elektřinou, jeho cílem bylo snížit nebezpečí vzniku blesku. K tomu sestrojil a 15. června 1754 vztyčil svůj meteorologický stroj, který zároveň fungoval jako bleskosvod. Až o šest let později postavil uzemněný bleskosvod Benjamin Franklin. Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v Příměticích u Znojma.

855 let
od první písemné zmínky o obci Stradouň
Obec Stradouň na Vysokomýtsku patří k nejstarším na Orlickoústecku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1160, kdy vladyka Štěpán věnoval výnos cla Podlažickému klášteru. Obec ležela na důležité obchodní stezce, zvané Trstenická. V roce 1304 byla obec ve vlastnictví Zbraslavského kláštera, jemuž byl výnos věnován Václavem II. Od husitských válek pak byla obec vlastnictvím královského města Vysoké Mýto. Po husitských válkách prodal obec král Zikmund Diviši Bořkovi z Miletínka, ale Vysoké Mýto obec po čase získalo do své držby. V roce 1548 obec městu odňal císař Ferdinand II. za povstání proti němu. Později vlastnili obec Slavatové a Žerotínové…

730 let
Od první písemné zmínky o městu Lanškroun
Město Lanškroun (historicky Landeskrone) bylo založeno asi v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Město má pravidelné středověké založení s čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renesanční radnice z let 1581-82. Proslavil ho lanškrounský rodák, fyzik, matematik, astronom, lékař a filozof, rektor Karlovy Univerzity a zakladatel spektografie Jan Marcus Marci (1595 - 1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce.

29. května
110 let
od založení léčebny Albertinum
Konec 19. století přinesl převratné objevy, mezi nimi i vynález rentgenu a objev původce tuberkulózy. Po celé Evropě byla zakládána sanatoria. V Praze vznikl Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském. Dne 29. května 1905 v Žamberku zakoupil pozůstalost po profesoru Eduardu Albertovi. Okamžitě tak bylo schopno provozu první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulosou v českých zemích nazvané po slavném žamberském rodákovi Albertinum. Základem sanatoria se stala Albertova letní vila, která pojala až šedesát pacientů, kuchyň s jídelnou, později i rentgen a laboratoř.

Obce, které si připomenou výročí od první písemné zmínky:
Cotkytle 665 let
Česká Rybná 520 let
České Libchavy 655 let
Helvíkovice 650 let
Kameničná 650 let
Lanškroun 730 let
Libchavy 655 let
Mladkov 665 let
Nekoř 660 let
Přívrat 560 let
Pustina 295 let
Stradouň 855 let
Strážná 665 let
Studené 345 let
Ústí nad Orlicí 730 let
Záchlumí 650 let
Tři obce si připomínají 650 let od první písemné zmínky, a to Helvíkovice, Kameničná a Záchlumí.

Helvíkovice byly založeny při staré cestě z Kladska do Čech pravděpodobně v 2. polovině 14. století jako většina okolních vesnic a přijaly jméno po jakémsi Helvíkovi, snad se tak jmenoval vedoucí kolonistů (lokátor), který původně ves zakládal. Prvním písemným dokladem o Helvíkovicích je kupní smlouva z roku 1365, kterou prodává Jan z Lichtenburka litické panství Jindřichovi z Lipé. Ve výčtu vsí náležejících k panství se objevuje i „villa Helwicowicz", což znamená ves Helvíkova.
Obec Helvíkovice proslavil zejména Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu. Letos uplyne 250 let od jeho úmrtí.
Obec Helvíkovice se stala 1. 1. 1975 částí města Žamberk. Od 1. 1. 1991 se Helvíkovice opět staly samostatnou obcí.
650 let od první písemné zmínky si obec připomene 29. srpna celodenními oslavami. „V duchu oslav se bude odvíjet celý rok. Scénář oslav pomalu vzniká," prozradila starostka Jana Kolářová a nechala nahlédnout do příprav: „Chtěli bychom vysvětit vlajku obce, uspořádáme výstavu historických pohlednic a fotografií, máme spoustu materiálů, chystáme i publikaci. Připraven bude kulturní program i program pro děti."

Nejstarší zprávou o držitelích Kameničné je latinská listina z roku 1365, která je uložena ve Vídni. Podle ní patřila Kamenice (Kameničná) pánům z Litic a s jejich panstvím přecházela do rukou různých držitelů.
Roku 1341 připadla spolu s jinými vesnicemi králi Janu Lucemburskému za pokoření loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna. Později v letech 1367 – 1450 patřila litickým pánům z Kunštátu a poté se stala majetkem krále Jiřího z Poděbrad. Po něm se zde vystřídalo mnoho dalších majitelů. V roce 1563 koupil panství litické spolu s Kameničnou Mikuláš z Bubna. Sídlem pánů z Bubna se stal Žamberk. Posledním z pánů z Bubna byl František Adam, který prodal roku 1809 žamberské panství i s Kameničnou hraběti Windischgrätzovi.
Roku 1815 koupil panství bohatý Irčan, svobodný pán Jan Parish za jeden milion zlatých. Jeho rod je v Žamberku dodnes.

V Záchlumí jubileum oslaví při tradiční Svatojakubské pouti 25. července. „Výročí chceme určitě připomenout," ujistil starosta Miroslav Falta. Připraven bude pravděpodobně odpolední program s hudbou, na který naváže tradiční pouťová zábava.
Obec Záchlumí je rozdělená na části Záchlumí, Bohousová a Litice nad Orlicí.
Obec Záchlumí a Rybná nad Zdobnicí (do roku 1945 Německá Rybná) patřily pod panství Litice, založené v druhé polovině 13. století Protivou – Prackem původem z Plzeňska. Ten dal vykácet lesní hvozdy a postavil na skále pevný litický hrad. Ze Záchlumí je na něj krásný pohled mezi soutěskou „Babky s Dědkem". První dřevěná rozhledna na Chlumu byla postavena za panování Marie Terezie. Roku 1872 byla podél Divoké Orlice stavěna železnice a vybudován tunel.

VÝZVA: Bude i vaše obec oslavovat výročí? Má u vás významné jubileum sbor dobrovolných hasičů nebo některý ze spolků? Budete připomínat významného rodáka? Napište nám na mail sarka.mikulecka@denik.cz, ať se o výročí dozví i čtenáři Orlického deníku!

Devadesátiny Oustecké pouti
STAROČESKÁ OUSTECKÁ POUŤ se poprvé konala 15. srpna 1925, a to na tehdejším Wilsonově náměstí. To se zaplnilo atrakcemi, které byly všechny vyrobeny svépomocí v Ústí nad Orlicí. Výtěžek ve výši 33 119 korun byl věnován budoucímu divadlu. (sč)
Jubilea významných osobností

ZDEŇKA BALDOVÁ
130 LET OD NAROZENÍ známé filmové a divadelní herečky Zdeňky Baldové v České Třebové. Narodila se jako Zdena Rosalie Balašová. Její matkou byla Zdeňka Balašová, dcera obuvnického mistra. Jméno Baldová získala po svatbě své matky s pražským strojníkem Josefem Baldou dne 9. března 1886. Po svatbě také celá rodina žila v Praze na Žižkově. Hrála v několika stovkách divadelních inscenací, v letech 1931 až 1958 hrála v sedmdesáti filmech. Nedávno jí byla v České Třebové odhalena pamětní deska.

MILAN VYHNÁLEK
90 LET OD NAROZENÍ „sýrařského krále". Milan Vyhnálek se narodil 18. října 1925 v Hnátnici. Emigroval v srpnu roku 1949. V Austrálii se zpočátku živil různými profesemi, první sýrárnu vybudoval v Marawah v roce 1954. Vybudoval největší sýrárnu na jižní polokouli Lactos. Byl vyhlášen tasmánským „Mužem století", získal mj. Řád britského impéria, Řád Austrálie, byl jmenován doktorem honoris causa na Vysoké škole zemědělské v Praze… Připomíná ho výstava v Městském muzeu Ústí nad Orlicí.

KAMIL ROŠKOT
ROŠKOTOVA VÝROČÍ. Významný český architekt Kamil Roškot (* 29. dubna 1886, Vlašim) zemřel před 70 lety ve Francii. Před 80 lety – 5. července 1935 – byl položen základní kámen divadla v Ústí nad Orlicí, jež bylo postaveno podle jeho návrhu. Slavnostní otevření Roškotova divadla proběhlo 26. září 1936. V roce 1979 bylo divadlo prohlášeno za kulturní památku Československé republiky.
Architekt Kamil Roškot je také autorem projektu přehrady Pastviny na Divoké Orlici.

Jan Marek Marci, 420 let od narození
Lanškroun – Velký český polyhistor pobělohorské doby – lékař, fyzik, matematik, astronom a filosof – se narodil v Lanškrouně v roce 1595. Byl osobním lékařem dvou císařů, děkanem lékařské fakulty Karlovy univerzity a jejím rektorem. Před I. Newtonem se zabýval otázkami lomu a rozpadu světla. Je považován za zakladatele spektroskopie. V mechanice jako první rozlišil pružné a nepružné srážky těles a demonstroval je tehdy na kulečníku. Využil kyvadlo k měření času. Rodné město pojmenovalo jeho jménem náměstí. Po Janu Marku Marci je pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce. Zdroj: www.lanskroun.eu

Prokop Diviš, 250 let od úmrtí
Žamberk, Helvíkovice – Václav Diviš se narodil roku 1698 manželům Anně a Janu Divíškovým. Zemřel 21. prosince 1765 v klášteře Louka u Znojma.
Letos uplyne 250 let od jeho úmrtí. U této příležitosti bude v Městském muzeu Žamberk po celý rok instalována malá výstava s připomínkou jeho osobnosti. „Na podzim plánujeme besedu spojenou s promítáním pokusu s Divišovým bleskosvodem," uvedla ředitelka muzea Lucie Raliková.
Toto významné výročí si připomenou také ve Znojmě, kde je v prostorách minoritského kláštera připravována výstava „250 let od úmrtí Prokopa Diviše (1765-2015)". Přístupná bude od 20. 3. do 24. 5. 2015. Na 11. března je naplánován dopolední seminář pro studenty středních škol, kde zazní mimo jiné i příspěvky studentů. Na semináři vystoupí se svým příspěvkem také ředitelka Městského muzea Žamberk Lucie Raliková.
Rodný domek

Domek Prokopa Diviše byl otevřen veřejnosti v roce 1965. Velká světnice s kamny prezentuje možný vzhled místnosti z doby života významného žamberského rodáka. Druhá obytná místnost byla přeměněna v muzeum, kde jsou umístěny životopisné údaje o jeho cestě za vzděláním, dráze premonstrátského kněze a vynálezy.
U roubené chalupy je vztyčen model zemněného bleskosvodu. Domek patří pod správu Městského muzea Žamberk a je přístupný veřejnosti denně mimo pondělí od května do září nebo po telefonické domluvě. Více informací najdete na www.muzeumzamberk.cz.