Tyršova rozhledna

Současnost

Rozhledna přezdívaná Rozálka stojí na Kapelském vrchu při západním okraji města Žamberka. Každého na první pohled upoutá především svým zvláštním tvarem. Zcestovalý turista se  navíc může podivit: Neviděl jsem ji už jinde? Odpověď zní ano. Žamberská rozhledna má totiž svou dvojnici, rozhlednu zvanou Hýlačka u jihočeského Tábora.

Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku se při svých úvahách o zkrášlení okolí města nechala natolik ovlivnit zajímavým řešením táborské rozhledny, že si od jejího autora, profesora pražské techniky Theodora Petříka, vyžádala její plány a posléze i souhlas s realizací. Tak se stalo, že v roce 1932 na Kapelském vrchu v sousedství kaple sv. Rozálie vyrostla rozhledna ve tvaru husitské hlásky, na první pohled téměř nerozeznatelná kopie Hýlačky. Určité rozdíly bychom však samozřejmě našli. Dvacet metrů vysoká žamberská rozhledna má kromě hlavního vyhlídkového patra ještě jednu sadu oken umístěných těsně pod špicí věže. Také její kamenné přízemí je vyřešeno poněkud odlišně. Samozřejmě největší rozdíl pak vykazují rodné listy obou staveb. Zatímco rozhledna v Táboře v něm má zapsáno datum otevření 4.7.1921 a oficiální název Rozhledna Svobody, u její dvojnice se uvádí 28.10.1932 a jméno Tyršova rozhledna. Dodejme jen, že turisté jí neřeknou jinak než Rozálka. Toto označení zřejmě převzala od vedle stojící kaple.

Zdroj textu: Rozhledny východních Čech, Jan Nouza, 1998 vydal OFTIS s.r.o. Ústí nad Orlicí

Při rekonstrukci rozhledny v roce 2004 byl interiér rozhledny doplněn o dřevěný strop ve vstupním prostoru, přivedena elektřina, zpevněno nejdelší schodiště a vyměněna okna. Ve středu vyhlídkového patra byla umístěna kovová rozhledová růžice dle grafického návrhu RNDr. Jana Vítka.

Z hlavního ochozu rozhledny je krásný výhled do kraje. Běžně jsou vidět hřbety Orlických hor, Králický Sněžník, Buková hora a Suchý vrch, Cierna gora v Polsku, za příznivých povětrnostních podmínek jsou pouhým okem vidět Krkonoše s dominantní Sněžkou.

Přejeme Vám krásný výhled do kraje.

            

Historie rozhledny

Postavena podle vzoru husitské hlásky, vystavěné odborem klubu čs. turistů u Tábora.

Spodní část ze zdiva kamenného, s půdorysem protáhlého šestiúhelníku, orientovaná delšími stranami k severojihu a osami 7,5 a 8 mm.

Se střešní konstrukcí dřevěnou, původní střechou šindelovou, nahrazenou v roce 1957 eternitovými šablonami 25x25 cm. Stavba není podle rozhodnutí >KNV - odboru školství a kultury památkovým objektem (z r.1957)

Vrch kopce s kaplí sv. Rozálie je výši 468 m n.m.

12.9.1932

Požádala cizinecká komise města Žamberka za předsednictví Vlastimila Jireše, obuvníka v Žamberku č.p.3, Městský úřad o povelení k postavení rozhledny u kaple. I když byla žádost kladně vyřízena, neměla finanční komise prostředky na zakoupení pozemků.

21.9.1932

Civ. geometr Ing. Jan Kowalski slíbil, že z účtu 562 Kč za vyměření pozemku sleví městu 300 Kč. Plány rozhledny zhotovil p. Oldřich Kočí.

Během r. 1933

Byly zakoupeny pozemky pro rozhlednu a sice 3030 m2 po 3 Kč z prostředků města (pro cestu, pozdější alej 1800 + 1405 = 3205 m² po 3,50 Kčs)

Pozemek na cestu k rozhledně (a ke kapli) zakoupil ROTARY KLUB ŽAMBERK, tj. veškeré poplatky a dávky, včetně dávky z přírůstku 30.000 Kč (výlohy zaměření, který to potvrdil dopisem 4.11.1933). (Moto Rotary klub: Nezištná služba druhému - největší prospěch vlastní) (Rotara klub vysázel již dříve alej od kaple sv. Anny a na Kyšperské ulici).

Kdo a za co postavil rozhlednu, není k dispozici doklad.

Podle městské kroniky otevřena 28.10.1932, promluvil předseda komise cestovního ruchu Vlastimil Jireš a K.St. Kašpar, starosta Orlické župy KČT.

Údajně byla rozhledna postavena na náklad ROTARY KLUBu. Prvním výběrčím na rozhledně byl pan Exner za fixní měsíční plat 30 Kč a 20% provise z prodaných vstupenek a možnosti prodeje občerstvení v rozhledně. Když byla rozhledna postavena, byl odtud nádherný pohled na pásmo Orlických hor, splývající se skupinou Kralického Sněžníku, na Suchý vrch s Kramářovou chatou a za jasného počasí na Krkonoše se Sněžkou (Z turistického průvodce před II.světovou válkou)

Druhým výběrčím byl pan Jar. Jelínek.

28.8.1935

píše Městské radě:

"Na žádost cizích hostí bylo na mě apelováno, abych tlumočil nutnost postavení klosetu na "Rozálce", zvláště nejvíce potřebný pro ženy, když jsou obsazeny všechny meze i cestičky, není možno se jim nikam uchýliti v čas své potřeby. Tlumočím tedy jejich žádost a zároveň zdůrazňuji, že postavení klosetu u Tyršovy rozhledny, věc denní potřeby, jest velice nutné.

S výrazem úcty
Jaroslav Jelínek, výběrčí v TR"

24.9.1935

sděluje Městský úřad cizinecké komisi, že k prodeji v rozhledně nebyl dán městskou radou souhlas.

28.5.1936

vyhotovuje stavebník Pecháček návrh na suché klosety a sice 2 klosety pro ženy a 1 suchý kloset s pisoarem pro muže, v dřevěném přístřešku půdorysu 2,2x3,4 m, s pultovou střechou výšky 2,05-1,6 m. V rozpočtové ceně 1250 Kč.

18.4.1936

Doporučuje komise pro cizinecký ruch místo pro veřejný záchodek na jihovýchodní straně kopce "kaple" , při hradbě z živého plotu mezi dvěma stromy.

r. 1957

Generální oprava - odhad OSP 32,9 tis. Kč

r. 1962

Inventarizační ocenění rozhledny 85 012,20 Kč. (7,5 x 8 x 13 = 780 m³)

Informace byly převzaty z poznámek architekta, z archívu pana Jiřího Fogla ze Žamberka.

---

Copyright © 2004 - 2010, Městský úřad Žamberk
Prohlášení o přístupnosti stránek  |  Webmaster  |  Úvodní stránka