Žamberk na Facebooku (odkaz se otevře v novém okně)  Žamberk na YouTube (odkaz se otevře v novém okně)

Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska (odkaz se otevře v novém okně)

Kvůli letnímu extrémnímu suchu praskají domy

V posledních týdnech se na nás obrátili majitelé několika nemovitostí se společným problémem – prasklinami ve zdech jejich domů. Protože jde o jev, který se objevil na více místech v republice, rozhodli jsme se na tuto situaci upozornit.
Sucho trápí Česko již čtvrtým rokem, svůj podíl na něm mají i teplé zimy s nedostatkem sněhu. Klimatologové předpokládají, že v následujících letech bude sucho ještě častější a intenzivnější. Ve spojitosti s jílovitým podložím a základy provedenými v „běžné“ nezámrzné hloubce došlo na mnoha místech v republice k jevu, kdy se i u domů, které stály desítky let bez problémů, objevily trhliny. Vysychající jíl se smršťuje pod úroveň základové spáry a dochází k dosednutí objektu a potrhání základů a zdiva. Žádná oficiální geologická mapa rizikových oblastí není vypracována, v ČR jsou ale vytipovány oblasti, kde se jev vyskytuje více než jinde. Naše město bohužel patří mezi tyto oblasti.
Nezámrzná hloubka je u běžných půd 80-90 cm, norma u jílovitých půd doporučuje 1,3 metru. Není však závazná a v době vzniku nepočítala s extrémními klimatickými vlivy, které se objevily v posledních letech. Podle odborníků je i tato hloubka dnes již nedostatečná a diskutuje se o úpravě norem pro hloubení základů. Vliv na stav podzákladí má i vegetace v okolí domů. Vzrostlé stromy odebírají vodu z půdy a rozpínající se kořeny naopak způsobují tlak, který konstrukce zvedá. Aby strom podzákladí zásadně neovlivňoval, měl by být od objektu vzdálen minimálně tak, jak je vysoký.
Negativně může konstrukce ovlivnit i mnoho dalších věcí, například odkrytí základů v době veder nebo mrazů, zvýšená těžká doprava v blízkosti domu, zdroj vody (např. prasklá voda, protékající svod nebo naopak vysušení dříve vodou „dotovaných“ konstrukcí, kdy se právě třeba starý svod odvede do kanalizace a základy se tím vysuší). Pozor i na dodatečné zateplení obvodových stěn a podlahy, kdy základy, které byly dříve v zimě „vytápěny“ vlivem tepelných ztrát, po zateplení vnitřku objektu promrzají a dochází u nich k objemovým změnám.

Jaká jsou odborná doporučení?
U nově navrhovaných staveb je nutné věnovat zvýšenou pozornost základové půdě a navrhované konstrukci základů. Vhodné je nechat provést geologický průzkum a založení navrhnout a provést dostatečně hluboké a tuhé. U objektů, u nichž k jevu došlo, doporučujeme provedení odborného posudku, který zjistí příčinu a navrhne řešení. Obecně se sanace provádí dodatečným podchycením základů (nejčastěji podbetonováním, v horších případech např. použitím mikropilot) a následným zapravením trhlin v obvodových stěnách, vybouráním a novým vyzděním popraskaných příček a opravou dalších poškozených konstrukcí (zlomené podlahy, zkřížené dveře). Pro zmapování jevu budeme rádi, pokud se nám ozvou majitelé domů, kde k němu došlo. V případě většího počtu objektů je možné zvážit hromadný postup.

Ing. Lenka Fránková, REUP
Zdroj: prohlídky poškozených domů, MF Dnes z 1.10.2018 – článek „Kvůli extrémnímu suchu praskají domy“, odborné články na dané téma.
Škodová Monika, Mgr. | dne 07.11.2018